Od posledního postu uplynulo pár měsíců. Rok se mezitím přehoupnul do toho současnýho a já ho už od začátku vyhlížel v očekávání, že se co nevidět určitě ozvou z nakladatelství, abych věděl, na čem jsem.

A oni se skutečně ozvali. Včera.

Mail mi přišel na parkovišti před fitkem. Rozbušilo se mi srdce, ale tentokrát jsem s otevíráním zprávy ani trochu neváhal. Náhled, ve kterým stálo: "... paní šéfredaktorce se rukopis líbil. Váhala, ale..." mi totiž připadal tak slibnej, že jsem ani nedejchal.

Pak to přišlo: "... ale nakonec se rozhodla text zamítnout."

Bude to znít asi strašně dramaticky a sentimentálně, ale uvnitř mě skutečně něco umřelo. Byla to naděje.

Takhle prázdnej a bezradnej už jsem si dlouho nepřipadal.

Celý měsíce vás (i sebe) napínám, jak to asi dopadne. Měl jsem pozitivní ohlas od milýho redaktora jednoho velkýho nakladatelství. Toho, co mi včera napsalo. Toho, kde mě před dvěma lety odmítli, protože text prostě ještě potřeboval hodně upravit.

Upravoval jsem dnem a nocí skoro rok a pak jsem se odhodlal poslat revidovanej rukopis.

"Jo, tohle je mnohem lepší! Budu číst dál a ozveme se," stálo tehdy v mailu.

V podobným duchu se to pak neslo několik dalších měsíců, až to dospělo do bodu, kdy Dravci byli doporučeni k vydání a čekalo se, co na ně řekne paní šéfredaktorka. Výsledek už víte.

A tak jsem zase tady. V bodě nula. Bez výhledu.

Jasný - existujou jiný nakladatelství. Jiný možnosti. Dobře si to uvědomuju. Ale dostat se až sem, do tohodle "možná to vyjde", trvalo víc než rok. A najednou je to pryč.

Chtěl jsem první příspěvek roku napsat v pozitivním duchu. Nepovedlo se. Tak ho pozitivně aspoň ukončím - nevzdám to.

Každej, kdo kdy vydal knížku, vám řekne, že to je běh na dlouhou trať. Těch příběhů o mnohých odmítnutí, dokud nepřišel úspěch, jste taky už určitě slyšeli hodně. Tak mi nezbyde než doufat, že tohle je jen ten bolavej mezistupeň, co člověka usadí na zem, dokud mu z ní někdo nepomůže vstát.

Chci tomu věřit. Bude to totiž asi znít okřídleně, ale do Dravců jsem skutečně dal všechno, co ve mně je.