Vzhledem k tomu, že Markéta má na Facebooku 2,2k přátel a 8,5k sledujících, její dosah s knihou na případné čtenáře byl od začátku velký. Vždyť i díky těmhle cifrám kniha vlastně vznikla, jak Markéta sama přiznává. Jeden pražský klub, který měla pro křest románu rezervovaný, byl proto hezky zaplněný. Autorka zkrátka měla koho zvát.

Jasně, není to moje knížka, takže veškeré mé pocity byly čistě zprostředkované, ale díky Markétě jsem jim nikdy nebyl blíž. Mám za autorku obří radost. Tím spíš, že se jí text povedl. Jelikož mám navíc knihu skoro přečtenou, v dohledné době se také nejspíš pokusím o recenzi.
Během večera a dlouhých rozhovorů s Nelou, spolužačkou z vejšky a jednou z mála skutečně zasvěcených o Dravcích z kaluží, jsem si uvědomil, že jestli někdy Dravci vyjdou, křest bude daleko skromnější. Nijak si na to nestěžuju. Jen konstatuju. Pro mě bude vítězstvím knihu vůbec dopsat. Závěrečná party už bude jen takový bonbónek.