Už od dob gymplu, kdy jsem dostal svůj první počítač, jsem se na televizi prakticky nedíval. Česká tvorba mě až na výjimky příliš nezajímala, protože se buďto nezajímavě obracela do minulosti, anebo se tragicky pokoušela zachytit současnost. Zahraniční produkce zase měla na našich obrazovkách děsivé zpoždění. Proto na vlnu sledování seriálů jsem naskočil až na vejšce, kdy začalo být děsně cool, když člověk místo přednášek doma maratonoval (česky to zní blbě, ale jinak anglické slovo "marathoning", které se mi líbí, asi nenahradím) japonské anime a americké seriály. A i když teď už pracuju, tak stále neznám mnoho lepších způsobů relaxace. Tady je můj výběr toho nejlepšího, co jsem mezi seriály v poslední době viděl (ani jeden ještě není u konce, chystají se další série).

1. Game of Thrones 

Před dvěma lety několik mých přátel na Facebook neustále přidávalo obrázky z jakési Game of Thrones a hrozně mě tím štvali. Hlavním důvodem bylo, že hype přicházel od lidí, co o víkendech jezdí na koních, hrají deskové hry a celoročně na sobě nosí věci určené na horskou túru, takže jsem celý povyk nedokázal brát úplně vážně. Mou ignoraci prolomil až brácha, který v době, kdy jsme se oba učili na státnice, přišel a povídá: "Na tenhle seriál se musíš koukat, fakt. V každým dílu se tam šuká!" V tu chvíli konečně seriál získal mou pozornost.

Tak nějak jsem podle traileru očekával, že Hra o trůny bude šermířskou exhibicí, která kromě nekonečného množství záběrů na nikdy neumyté dlouhé vlasy mužských hrdinů nenabídne nic zajímavého. Víc vedle jsem být nemohl. Pro někoho, kdo vyrostl na Pánu prstenů, nemohl vzniknout lepší seriál. Scénář je výborný (rozuměj krvavý, vypointovaný, drastický i něžný), děj krásně komplikovaný (a přece úplně jednoduchý) a ze všeho nejlepší jsou hojné postavy, které dokonalý svět fiktivního fantasy středověku vyplňují. Žádná z nich není černobílá, všechny mají uvěřitelnou motivaci a u většiny z nich se objeví momenty, kdy je jich vám líto nebo kdy konečně chápete, proč jsou taková hovada. Víc slov není třeba. Hodnocení: 10/10.


2. Orange Is the New Black

Vím, že příběh o tom, jak jsem se dostal k tomuhle seriálu, byl celkem zajímavý. Bohužel se mi kompletně vypařil z hlavy. Důležité ale je, že se tyhle holky z jedné americké věznice v mém životě přece jen nakonec nějak objevily. Byl bych dost naštvaný, kdyby to bylo opačně. A přitom seriály, ve kterých místo drahých obleků a značkového oblečení figurují spíše oranžové či pruhované mundúry, mě zprvu nijak nelákaly. Říkal jsem si, co by na tom taky mohlo být zajímavýho? Zlí lidé si zkrátka zaslouží zlé zacházení a rozhodně je ve vězení nebudu litovat. Byl to hodně omezený pohled, uznávám. Posléze jsem totiž zjistil, že to extrémní prostředí časů nesvobody dává úžasné možnosti, jak na kost ohlodat lidské jádro.

Nejdříve jsem si ještě na gymplu dal s podobnou tématikou Prison Break, který jsem zvládl za pár dní. V Orange Is the New Black jde ale o něco mnohem smysluplnějšího než o akční útěk. Jde především o sebepoznávání. Hlavní postava Piper Chapman si šťastně žila svůj nekomplikovaný život, dokud na ní nevykoukne jeden deset let starý kostlivec - trocha (nevinného) pašování drog. Křehká blondýna se tak dostane do drsného prostředí ženské věznice a postupně se do ní musí začlenit. Jak se ale ukáže, kostlivců vykoukne více, než by si přála.

Co je na tomto seriálu tak dobré, je dokonale promyšlený scénář. Ten se netočí jen kolem jedné postavy, ale rovnou kolem celé různorodé party trestankyň. Postupně odhalíte jejich minulost a také jejich neutěšenou přítomnost. Nikdy bych neřekl, že by mě něco takového mohlo dojmout. Celé je to ale natočené tak citlivě a nezaujatě, že z toho jde často mráz po zádech. Scénáristé se nebojí svým postavám ubližovat, umisťovat je do nepříjemných situací, ale zároveň vás dokáží i rozesmát. Pro mě velká událost mezi seriály a 12 letošních nominací na cenu Emmy je rozhodně zasloužených. Obě série jsou stejně dobré a už nyní se těším na třetí. Hodnocení: 9/10.


3. Girls

HBO umí točit skvělé seriály. Kromě výše uvedeného Game of Thrones mě v posledních měsících dostal ještě jeden. Má jednoduchý název Girls a představuje úplně jiný typ zábavy, než dva předešlé tipy. Parta pěti holek z New Yorku zažívá své každodenní trable, schází se, aby se všechno pořádně probralo a pak se zase rozejdou za svými partnery (pokud zrovna nějaké mají). Připomíná vám to Sex ve městě? Není to úplná náhoda. Důležité ale je poznamenat, že pohled na realitu se v obou seriálech dost liší.

Už jen hlavní postava má do Carrie Bradshaw dost daleko - je obtloustlá, chudá, sexu si příliš neužije a rozhodně není za všech okolností okouzlující a upravená. Nadějná spisovatelka se přesto nevzdává. Hledá si pomalu svou cestu k úspěchu, najde si podivínského přítele a se svými kamarádkami pak prožívá různě absurdní situace. Co na tomhle seriálu obdivuji nejvíc, je, že se snaží být skutečně reálný. Problémy hlavních postav jsou uvěřitelné, všední, ale často perfektně divné nebo nečekané. Girls mají specifický humor a skvěle ukazují mentalitu lidí, kteří právě dodělali vysokou školu a snaží se srovnat se životem pracujícího člověka.

Naprosto obdivuhodné je také fakt, že hlavní hrdinku úžasně ztvárňuje nadaná Lena Dunham, která ale navíc píše k seriálu scénář a zároveň ho i režíruje. Takové trojkombo je neuvěřitelné a Lena ve všech rolích vyniká. Když už nic jiného, tohle by vás k seriálu mohlo přitáhnout, jelikož takový talent se nevidí každý den. Hodnocení: 8,5/10

Ok, jsme u konce. Původně jsem plánoval napsat o pěti seriálech, ale těhle deset odstavců mě natolik vyčerpalo, že si zbytek nechám na jindy :) Pokud se stále zdráháte seriály, o kterých jsem dnes psal, sledovat, pak jim přesto dejte šanci. Budu vás sice mít na svědomí, když se vám nebudou líbit, ale něco mi říká, že by to mohlo klapnout :)