Jestli mi z letošní mini-konference Belles Lettres něco stále rezonuje v hlavě, pak je to prezentace Petra Ludwiga, autora bestselleru "Konec prokrastinace".

Popravdě jsem tu jeho knihu stále nečetl, ale jedna Petrova naživo prezentovaná rada pro (začínající) spisovatele se mi osvědčila jako skutečně účinná. Mluvil o tom, že člověk by měl během své tvorby vždy přestat psát v momentě, kdy ho ona činnost ještě stále baví, aby se následujícího dne těšil na další práci na svém díle.

Mnohokrát už jsem tuto radu použil v praxi a musím říct, že funguje. Dokonce tolik, že mám pocit, že kompletní přepsaní první kapitoly se blíží ke konci. Poslední dny jsem ji totiž vždy a konečně po dlouhé usínám s pocitem, že nepíšu blábol. A to je, pokud by někdo váhal, velké vysvobození :)

Nejkrásnější na Petrově pomůcce je, že si ji můžete vztáhnout na jakoukoliv činnost, kterou musíte dělat pravidelně, ale občas se vám stává, že se do ní musíte nutit, nebo snad že ji neustále oddalujete. Pro mě osobně takto psaní naštěstí (původně jsem napsal zatím) nefunguje. Píšu denně a (většinou) mě to baví. Jsou ale okamžiky, kdy se tak dlouho probírám nějakou pasáží, až ze mě zcela vyprchává entuziasmus tolik potřebný pro postup vpřed, až se mi příště nechce Dravce ani otevřít.

Snad mi můj optimismus dlouho vydrží :) Na závěr přidávám písničku, která mě poslední dny velmi baví.