Svůj poslední příspěvek jsem psal v době, kdy můj život vypadal docela jinak než dneska.

Moje první knížka tou dobou měla naplánovaný vydání na říjen. Měl jsem třináctiletej vztah. Bydlel jsem ve velkým bytě, kterej jsme si roky zařizovali, piplali a udělali z něj domov. Psal jsem.

Střih. Uběhlo pár měsíců a neplatí už z toho vůbec nic.

Když to člověk podá takhle, mohlo by se zdát, že je všechno marný, že? 

Nutně to tak bejt nemusí. Jen teď moje každodenní realita vypadá jinak než dřív. Dost jinak.

Počítač jsem v posledních měsících vyměnil za skládací metr, malířskou štětku a místo za volantem. Během léta jsem se stačil dvakrát přestěhovat. Každej večer teď usínám sám. A moje knížka se mezitím dočkala dvou odkladů.

K jedný změně, tentokrát ovšem pozitivní, došlo i dneska. To jsem totiž poprvý po dlouhý době nezažíval obvyklej blázinec zařizování a povinností, co vám ubíraj veškerou sílu na jakoukoliv kreativní činnost. Místo toho jsem dělal spoustu věcí co v minulosti: trochu jsem psal. Četl si. Kouknul jsem na film. Odpočíval. Prostě všechno to, co mi posledních pár měsíců připadalo jako luxus, na kterej není prostor.

Teď je :) A co víc - přípravy knížky se daly do pohybu. S paní redaktorkou jsme se pustili do reálných úprav rukopisu, a tak škrtáme, diskutujeme, upravujeme. Je to přesně takový, jaký jsem si to představoval - občas to trochu bolí, když se vzdáváte oblíbený pasáže, ale zároveň vás uklidňuje vědomí, že je to třeba, protože text pak dostane úplně jinou dynamiku. Líp plyne. A vy najednou cítíte, že začíná znít jako skutečná knížka. Už to není jen nějakej pokus učitele z menšího města, co si po večerech sepisuje příběhy a před spaním doufá, že je jednou někdo bude číst.

Kdy tedy Muzeum mrtvých duší vyjde?

Pokud si všechno sedne, bude to v dubnu.

Jo, v tuhle chvíli se to zdá daleko. Ale aspoň se máme společně na co těšit. Minimálně já se těším obrovsky. A to je podle mě v životě strašně důležitý - mít pořád před sebou něco, co vyhlížíte s nadějí. Něco, co vám dodává optimismus. Co vás nakopne do další práce.

Tak pojďme Muzeum vyhlížet spolu a zatím si užívejme krásnýho podzimu :)