Dnešek je tak trochu hořkosladkej - v odpoledních hodinách se měl konat křest Posledního uzlu, knihy v níž poprvé vychází můj text (jedná se o povídku Nahý oběd s Lolitou, která k mojí radosti vyhrála velkou povídkovou soutěž OSKar 2020). Jenže se vrátila korona, takže žádnej křest se nakonec nekoná.

Přesto neklesám na mysli. Než se titul dostane 14. listopadu na pulty knihkupectví, možná ještě s oceněnými autory vymyslíme nějakou alternativní akci. A vy zatím můžete přemejšlet o koupi týhle krásný knížky v předprodeji, kterej láká na skutečně krásnou slevu.

Přiznám se - tohle rozhodně neměl bejt PR článek. Vlastně mi přijde divný, že vám tu knížku "podsouvám". Osobně se na ni ale fakt těším - do sborníku se totiž probojovaly dost povedený texty a já se pořád cítím neuvěřitelně poctěnej, že moje Lolita je mezi nima.

A o čem že vlastně Nahý oběd s Lolitou je? 

Třicetistránkovej příběh se točí kolem mladý učitelky, která začne působit na malým, skoro vesnickým gymplu. Všechno si pomalu sedá, ale než se sebeironická češtinářka stačí rozkoukat, zjistí, že se do práce začíná těšit z důvodů, který se zdaj docela za hranou zdravýho rozumu...

Víc prozrazovat nebudu, ať si text můžete přečíst nezaujatýma očima. 

Pokud chcete organizátory soutěže podpořit, sborník si pořiďte! Já sám (ani další autoři) z něj nic nemám. A je to tak správný - pro mě je největší odměnou, že se text dostane mezi čtenáře v tištěný podobě. To je pro každýho autora ta nejvyšší meta.

Teda - samozřejmě existuje ještě jedna vyšší. To kdyby mi to snad vyšlo s Muzeem mrtvých duší u nějakého nakladatele. O tom ale zase někdy jindy :)